Fokální dystonie podle Nory Krohn: Jak zvládat pracovní činnost během rekonvalescence

Zobrazení: 4

Violistka Nora Krohn z New Yorku se ve svém příspěvku věnuje tématu, které je pro mnoho hudebníků s fokální dystonií zásadní – jak nakládat s prací během procesu zotavování. Sdílí svou osobní zkušenost s rozhodováním, zda pokračovat ve vystupování, či nikoli, a vysvětluje, proč je návrat k pracovní činnosti klíčovou součástí uzdravení.

Rozhodnutí, zda pokračovat v práci

Prvním krokem je podle Nory rozhodnout, zda vůbec během rekonvalescence pracovat. Toto rozhodnutí je osobní a závisí na řadě faktorů. Sama se zpočátku pokoušela zvládat své koncerty navzdory projevům dystonie, avšak po několika měsících se rozhodla hraní přerušit.

Fyzicky si hraním ubližovala, protože se snažila kompenzovat dystonické symptomy, a psychicky prožívala neustálý strach z odhalení. Navíc si uvědomila, že pokračující hraní její stav zhoršuje, protože mozek nadále posiloval patologické vzorce. Rozhodla se tedy úplně zastavit a zaměřit se výhradně na proces neuroplastického přeučení pohybů.

Finanční stránka a alternativní práce

Během tří let, kdy nebyla schopna profesionálně hrát, začala Nora intenzivně vyučovat. To jí poskytlo nejen finanční stabilitu, ale i psychický prostor k uzdravení. Upozorňuje, že pokud má člověk životaschopný plán uzdravení založený na zdravé technice a vedení zkušeného odborníka, opakování starých pohybových vzorců může tento proces brzdit.

Uznává ovšem, že ne každý si může dovolit úplně přestat hrát. Pokud není možné mít finanční rezervu nebo placenou dovolenou, doporučuje zvážit jiné formy příjmů – například výuku, administrativní práci v oblasti umění, nebo i zaměstnání mimo hudební svět. Taková změna není selháním, ale investicí do budoucí kariéry. Sama díky tomu získala stabilní výukovou praxi, která se jí později, například během pandemie, velmi hodila.

Pokračování v hraní během zotavení

Pokud se hudebník rozhodne během rekonvalescence hrát, Nora doporučuje pečlivě vybírat typ práce, repertoár i spoluhráče. Důležité je zvolit prostředí, které nepřidává další stres, a postupovat s rozmyslem. Je naprosto v pořádku omezit se na skladby a situace, které jsou zvládnutelné, a volit koncerty v přátelském prostředí.

Zdůrazňuje, že zotavení z dystonie je proces přeprogramování nervové soustavy, a proto stres hraje zásadní negativní roli. Doporučuje proto přenášet naučené principy zdravého pohybu přímo do praxe – ať už při cvičení, nebo během koncertů. Úprava prstokladů, vynechání obtížných pasáží či změna aranžmá není podvod, ale dočasné řešení, které pomáhá udržet zdravý přístup k hraní.

Zvládání neúspěchů a stresu

Nora upozorňuje, že i přes veškerou snahu se staré pohybové vzorce mohou při stresu znovu objevit. Důležité je s tím počítat a nevnímat to jako selhání. Radí v takových chvílích vrátit pozornost ke kontaktu těla se zemí – k chodidlům nebo sedacím kostem – a vnímat oporu, která tělu poskytuje stabilitu. Tento princip je klíčovou součástí Metody Tillové, přístupu, který jí pomohl se uzdravit.

Udržování kontaktu s tělem pomáhá zklidnit nervovou soustavu a obnovit rovnováhu. Pokud se koncert nebo zkouška nepovedou, doporučuje provést několik minut lehkého cvičení zaměřeného na správné pohyby, které jemně navrací mozek zpět k novému zdravému vzorci.

Fáze zotavení

Nora popisuje čtyři fáze procesu uzdravení:

1. Osvojení zdravých pohybů na úrovni těla, často mimo nástroj.

2. Přenesení těchto pohybů na nástroj a do samotné hry.

3. Uplatnění nového systému hry v pracovním prostředí.

4. Stabilizace nového systému pod tlakem – při veřejném vystoupení.

Tyto fáze se v praxi prolínají. Často je nutné „testovat“ dosažené pokroky v méně náročných situacích, aby mozek mohl dále rozvíjet a upevňovat nové pohybové mapy. Každý hudebník si může zvolit tempo – někdo se k hraní vrátí dříve, jiný si dopřeje delší čas mimo koncertní praxi. Důležité však je projít všemi čtyřmi etapami, protože teprve tehdy je možné dosáhnout plného zotavení.

Výsledek

Podle Nory je výsledkem tohoto procesu nejen návrat k dystonií nezatížené hře, ale i hlubší, fyzicky i psychicky zdravější vztah k hudbě. Získaná zkušenost jí přinesla nový způsob vnímání pohybu, tónu i sebe sama jako hudebnice.

Poznámky

Tento článek byl odborně zpracován na základě videa Nory Krohn a spoluvytvořen s pomocí nástroje ChatGPT.

Oficiální YouTube kanál Nory Krohn naleznete zde: https://www.youtube.com/@norakrohn

---

• Předchozí článek: Fokální dystonie podle Nory Krohn: Obnova zdravého pohybového systému při hře na violu
• Všechny články rubriky