Reforma příjmení

Nová reforma, která konečně přináší pořádek v používání českých příjmení

Na nové pořádky v přechylování příjmení u žen si už pomalu zvykáme. Pamatuju ještě doby, kdy byli moderátoři veřejných médií plísněni za to, jestliže nepoužili například správně ženské příjmení jako Smithová. Stejně jako se mi zdá hloupé použít jméno Smithová, tak se mi zdá skoro tupé používat Jana Novák. To bychom už potom mohli používat slepý spravedlnost nebo mokrý houba. Je docela možné, že skloňování postupně z češtiny vymizí úplně, jako se to stalo angličtině, ale než se tak stane, budu tvrdošíjně hájit správné Jana Nováková. Že by příjmení potřebovala reformu, o tom nepochybuji, ale úplně jinou, než jaká se nyní prosazuje. Čtením řádků níže se vám ji pokusím vysvětlit.

Jistě jste mnohokráte slyšeli ono známe: „Čí pak ty jsi“? A Odpověď pak může znít, že maminčin, Nováků, nebo Veselých. Potom musí být příslušný Pepíček buď Pepíček maminčin, Pepíček Nováků, nebo Pepíček Veselých. Takhle to prostě je. Tedy z toho vychází i moje reforma. Můžete o tom pochybovat, můžete s tím nesouhlasit, ale to je asi tak to jediné. Moje reforma utrpí až tehdy, až příslušná Jana Novák odpoví na výše zmíněnou otázku, že je Novák nikoli Nováků. Až se takto budou Češi bavit, pak čeština bídně zahyne.

Moje reforma je ovšem dalekosáhlá a pamatuje i na to, zda je člověk svobodný, anebo ve svazku manželském. Vytvořme tedy modelový případ, kdy Jan Novák s paní Janou Novákového mají dceru Lenku a syna Karla. Oba sourozenci by nesli příjmení Novákových, nebo Nováků, to podle preferencí toho kterého Nováka. Tedy Lenka Novákových a Karel Novákových. Tím je jasné, že dané děti jsou svobodné a jsou to děti pana a paní Novákových. Pokud se Karel ožení, pak z něj bude Karel Novák a pokud se vdá Lenka, pak bude na ní, zda si nechá svoje příjmení, anebo příjmení svého muže. Pokud by si nechala svoje příjmení, pak by to byla Lenka Nováková, ale pokud by si vzala například pana Starého, pak by z ní byla Lenka Starého. Tím je dáno, komu je zasvěcena a že je vdána. Pokud by si ovšem pan Starý nechal příjmení svojí ženy, pak by z něj byl Josef Novákové, tím je dáno, že je jí zasvěcen a že je ženat. V mládí by se pan Starý jmenoval přirozeně Josef Starých. Lenka Nováková je tedy vdána, ale nechala si svoje příjmení. Lenka Novákova je tedy také vdána, ale příjmení má od svého muže. Lenka Novákových je svobodná, anebo rozvedená. Karel Novák je ženat a má příjmení po rodičích, Karel Novákové je ženat a má jméno po svojí ženě a Karel Novákových je svoboden, nebo rozveden.

Tuto reformu propaguji již velmi dlouho a mezi mými přáteli Obrozenci se těší velké oblibě, protože je jasná, srozumitelná a v neposlední řadě jazykově korektní.

• Předchozí článek: Nová gramatika
• Všechny články rubriky